Detektor je založen na principu Dopplerova jevu. Obsahuje vysílač a přijímač mikrovlnného signálu (cca 10GHz). Při pohybu objektu se mění vlnová délka signálu vysílaného z vysílače oproti signálu přijímaného přijímačem a detektor tento stav vyhodnocuje jako poplach.
Nevýhodou těchto detektorů je, že dokáží detekovat kovové předměty i na větší vzdálenost, což může vyvolávat falešné poplachy. Další nevýhodou je pronikání signálu sklem, sádrokartonem, dřevem, což opět způsobuje falešné poplachy. Díky této vlastnosti se mohou dokonce dva detektory přes zeď navzájem ovlivňovat. Tyto negativní vlastnosti MW detektorů řeší tzv. kombinovaný detektor PIR + MW.

Mikrovlnné záření:

• leží v oblasti decimetrových až milimetrových vln
• frekvence záření leží v intervalu 109 Hz až 1011 Hz
• tento typ záření se využívá například k ohřevu látek, které obsahují vodu (Při průchodu mikrovlny látkou se molekuly rozkmitávají a v důsledku velkého tření mezi molekulami se začne prudce zvedat teplota látky – využití u mikrovlnné trouby)

• uplatnění mikrovlnného záření:
• v komunikační technice (mobilní sítě, navigační systémy, televizní technika)
• v detekci objektů (radiolokace)
• v detekci pohybu (metoda Dopplerova jevu)

MIkrovlnné detektory (MW)

• k detekci využívají EMV s frekvencí od 2,5 GHz do 24 GHz
• k činnosti využívají Dopplerova jevu
• jsou konstruovány jako:
• bariéry: vysílač a přijímač jsou odděleny od sebe
• detektory: vysilač i přijímač jsou v jednom místě

Typický pracovní dosah:

• ve vnitřním prostředí 15 – 30 m
• ve vnějším prostředí až 300 m